quimiho blog

Nějak se mně nechce zatím v novém roce psát o technických věcech, tak teda aspoň napíšu o 3 seriálech které mně v posledních měsících zaujaly. Poté co jsem se stal fanouškem britské trojky It Crowd, Black Books a Red Dwarf se mně pohled na tvorbu seriálů v USA dost znelíbil. Pak jsem však objevil následující 3 seriály a musím uznat, že i výtvory od kolegů za velkou louží stojí za to

Pokračování příspěvku »

Předem se omlouvám, že tento článek bude hodně krátký a hlavně za to, že nebude příliš kvalitní, protože bude psán v hodném krátkém intervalu (holt nemám čas, musím se učit tu pitomou matiku ). De facto od té doby, co jsem si založil svůj blog mám největší problém v tom, že žádné téma mě nezaujme natokolik, abych o něm dokázal napsat souvislý, dlouhý a kvalitní článek .

Tak mě napadlo, že bychom mohl napsat o hraní her v Ubuntu, spíše se však zaměřím na hry primárně určené pro Microsoft Windows spouštěné přes nějaký určitý emulátor, v mém případě přes Wine (i když jak je všeobecně známo, Wine není emulátor). Na hraní Open-source zaměřených her jako je Open Area se zaměřím někdy příště, zatím s nima nemám přáliš velké zkušenosti.

V současné době neplatí příliš pravidlo, podle kterého by se dalo určit, které hra pod Wine pojede a které ne. Na stránkách Wine je vedená databáze her a u každé je uveden stupeň funkčnosti. Já jsem například takřka bez problémů zprovoznil Half-Life a Counter-Strike 1.6, ale už ne GTA San Andreas. Tam jsem sice úspěšně prošel instalací, pak jsem ovšem skončil při spuštění, kdy na mě zůstala zírat jenom modrá obrazovka .

A jak fungují Half-Life a Counter-Strike 1.6? Zpočátku jsem měl problém s vypadajícím zvukem, to jsem však zdá se vyřešil v nastavení Wine přepnutím zvuku z ALSA na OSS. Od té doby zvuk funguje bez chyb.

Nakonec malá ukázka Half-Life: Opposing Force :

Hra je hraná v rozlišení 1280×800 (na notebooku Toshiba Satelitte L40-14F), na OpenGL a kvalitou 16bitů. Wine je verze 1.1.0. Jako pozadí jsem použil hudbu Alien Ant Farm – Smooth Criminal

Kdo mě zná, ví, že já na filmy moc nejsem. Nějak mám pořád pocit, že tím strašně ztrácím čas, během těch 2 hodin je potřeba neustálé koncentrace. Navíc jsem ten typ člověka, který když film zastaví s tím, že se na něj dodíve pak, ho již asi nikdy nespustí Naproti tomu seriály sleduji skoro neustále – netrvají tak dlouho jako filmy, takže se nemusím trápit se ztrátou koncentrace, navíc je výhoda ve znalosti příběhu – většina filmů má stále nové a nové postavy, nové příběhy, nové zápletky… Předem bych však chtěl předeslat, že nesleduji žádné televizní „sračky“ typu Ordinace v růžové zahradě nebo Velmi křehké vztahy, ale britské komediální seriály (velká trojka – Červený trpaslík, Black Book, IT Crowd), americké komediální seriály (The Simpsons, trochu Futurama) a taky dost americké sci-fi seriály (StarGate SG1, StarGate Atlantis, Battlestar Galactica, Heroes, atd.).

Pokračování příspěvku »

Kdo mě zná, tak ví, že já na hry moc nejsem, díky čemuž mně přechod z Windows XP na Ubuntu vůbec nedělal problém. Ale i tak jsem, spíše ze zvědavosti, procházel hry, které nám tvůrci Linuxu pro lidi nachystali. Některé hry byly horší (popravdě mně dělalo dost problém vůbec je pochopit), některé jsem poznal (jako Miny = klasické Hledání min v XP), a jedna z nich mě velmi zaujala.

Teda popravdě nejdřív jsem si ji pustil jenom ze zvědovasti co to vůbec je, ale postupně mě dostala. Rozhodně nečekejte žádnou akční hru, Mahjongg je logická hra. Základním principem hry je odebírání 2 stejných kamenů podle určitých specifických pravidel. První a určitě nejdůležitější je, že nesmíte vzít kámen, pokud je na něm položený jiný kámen nebo by jiný kámen odebrání bránil. Přeneseno do reálného života – můžete vít kámen jedině, jestliže toho lze dosáhnout pouhým posunutím kamene po stole.

Klikáte sem a tam a najednou vám to začíná jít. Hrajete znovu a znovu a postupně se učíte nové finty. Vaše výsledné časy se lepší, až se dostanete do bodu, kdy sebemeněí záváhání můžet stát umístění v Top 10. Moje 1. místo má hodnotu 4m 35s, 10. místo pak 6m 5s. Jak jste na tom vy?

Mahjongg je prostě hra, která vás chytne a nepustí. Bohužel já sám jsem se teď dostal do stavu, kdy moji Top 10 už jenom stěží překonám, takže mě to nebaví jako na začátku, ale i přesto si Mahjongg s chutí zahraji. Pokud i vy dáváte přednost logickým hrám před těmi akčními, nemůžu vám doporučit nic jiného, než Mahjongg zkusit.